Zvýšená prosocialita vyvolaná úžasem z monumentů či ceremonií byla v dřívějších studiích vysvětlována pomocí pocitu umenšení významnosti a potřeb jedince, kdy se člověk cítí být malou součástí větších celků. S důrazem na vliv kulturního kontextu a s využitím behaviorálních měření prosociality autorky a autoři studie otestovali, zda úžas zvyšuje prosocialitu i na vzorku české populace.
Oproti studiím provedeným na populaci USA—založených zejména na hypotetických scénářích—zjistili, že v české populaci úžas prosocialitu snižoval. Opačný efekt může být vysvětlen tím, že úžas v české populaci zvyšoval motivaci trávit čas činnostmi, které jsou pro jedince smysluplné, nikoli předepsanými a monotónními prosociálními úkoly. Výsledky tak naznačují, že emoce úžasu může mít v různých kulturách na lidské chování různé efekty, a doposud dominantní modely vystavěné na základě studií provedených v USA nelze globálně generalizovat.
Článek můžete nalézt na:
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/2153599X.2021.1940254
Jana Nenadalová, Piotr Szymanek (Jagellonská univerzita) a Neil Van Leeuwen (Georgia State University) pro svou studii ve virtuální realitě získali grant od Open Science of Religion initiative (s podporou nadace Johna Templetona).
Ve své práci nazvané Costly signaling theory of pilgrimage: The case study of pilgrimage to Santiago de Compostela studoval, zda poutě mohou fungovat jako nákladné signály závazku ke skupinovým normám.
