LEVYNA podnikla výzkumnou expedici na Mauricius
Jak je naší dobrou tradicí, členové LEVYNA uskutečnili v květnu 2025 výzkumnou cestu na Mauricius. Letošní mauricijská expedice spojila výzkum s lepším porozuměním místním kulturním tradicím.
V nové studii publikované v časopise Human Nature byla LEVYNA součástí výzkumného týmu vedeného A.K. Willard, který zkoumal, jak víra v čarodějnictví ovlivňuje sociální normy a chování na Mauriciu. Konkrétně vědci zkoumali, zda je čarodějnictví považováno za motivované závistí a jak tento názor ovlivňuje interakce v komunitě. Výsledky ukazaly, že ačkoli byla obvinění z čarodějnictví běžná, většinou byla směřována na osoby podezřelé z toho, že je jejich jednání motivováno závistí.
Studie také porovnávala obavu z čarodějnictví s náboženskými morálními normami a zjistila, že víra v čarodějnice posiluje lokální normy spíše než širší náboženskou morálku. Dvě studie, zahrnující 737 účastníků odhalily, že porušení norem spojené se závistí bylo pravděpodobněji přičítáno čarodějnictví, zatímco sobecké činy byly spojovány s božím trestem.
Autoři studie argumentují, že obvinění z čarodějnictví jsou často považováni za méně důvěryhodné, což vede k poškození jejich pověsti. Strach z obvinění tak zabraňuje činům, které by mohly způsobit závist, jako je chlubení se nebo ukazování peněz. Víra v čarodějnictví tedy pomáhá kontrolovat závistivé chování, zatímco náboženské víry podporují univerzální morální principy jako spravedlnost a charita. Studie končí diskusí ohledně možné funckce víry v čarodějnictví jako formy lokalizované sociální kontroly, která formuje důvěru a interakce v rámci komunit.
https://link.springer.com/article/10.1007/s12110-024-09484-4
Jak je naší dobrou tradicí, členové LEVYNA uskutečnili v květnu 2025 výzkumnou cestu na Mauricius. Letošní mauricijská expedice spojila výzkum s lepším porozuměním místním kulturním tradicím.
V etnografické studii publikované v časopise Religions se D. Xygalatas a P. Maňo zabývali rozdílnými motivacemi vedoucími k rituálním praktikám a jejich souvislostí se socioekonomickým postavením respondentů. Výsledky naznačují, že zatímco lidé s nižším socioekonomickým postavením se ve svých rituálních praktikách zabývají bezprostřednějšími obavami spojenými s materiálním zabezpečením a bezpečím, lidé na druhém konci socioekonomického spektra se zaměřují spíše na naplnění duchovních, sociálních, nebo kulturních potřeb.