Navzdory kroskulturní a časové variaci jsou morální normy často vnímány jako nezávislé na čase, kultuře a subjektech. Radim, Jan, Martin a Radek zkoumali jakou roli hrají náboženské rituály při procesu objektivizace morálních norem.
Autoři propracovávají teorii antropologa Roye Rappaporta, který tvrdil, že performativní rovina rituálů „materializuje“ normy. Ve studii argumentují, že tato materialita se v lidské psychologii projevuje jako objektivita norem. Jejich výsledky poskytují úvodní korelační důkazy o tom, jak vyšší účast na rituálech zvyšuje objektivní vnímání morálních norem a jak je tento efekt spojen s performativními aspekty rituálů.
Článek můžete nalézt na:
https://www.tandfonline.com/eprint/IY8QRSMK8GP2MFMNFAV7/full?target=10.1080/10508619.2022.2121454
V kontrolovaném laboratorním experimentu publikovaném v Journal of Economic Psychology Miloš Fišar spolu s členy LEVYNA týmu a dalšími kolegy ukazují, že fáze menstruačního cyklu nemají žádné systematické účinky na projevy chování jako jsou rizikové preference, porušování pravidel, a tendenci k prozkoumání různých možností.
V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
