Prestože rituály často postrádají jasnou kauzální spojitost mezi akcí a jejím cílem, bývají pro svou strukturální podobnost s instrumentálními činnostmi vnímané jako kauzálně efektivní. Jsou tyto intuice závislé na kulturních představách o nadpřirozených činitelích nebo jsou vnímány jako efektivní samy o sobě?
Experiment, v němž participanti sledovali videa basketbalistů střílejících na koš, ukázal, že ritualizace, kterou basketbalisté spontánně provádějí před hodem, u pozorovatelů zvyšuje očekávání o úspěšnosti nadcházejícího hodu. Výsledky tak ukazují, že ritualizace dokáže ovlivnit očekávání o úspěšnosti činností i mimo náboženské kontexty. Efekt byl přitom pozorován jak u participantů, kteří basketbal nesledují, tak u znalců, což naznačuje, že efekt ritualizace je vyhodnocován pomocí intuitivní a automatické heuristiky.
Článek můžete nalézt na:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010027721002420?dgcid=coauthor
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
