Prestože rituály často postrádají jasnou kauzální spojitost mezi akcí a jejím cílem, bývají pro svou strukturální podobnost s instrumentálními činnostmi vnímané jako kauzálně efektivní. Jsou tyto intuice závislé na kulturních představách o nadpřirozených činitelích nebo jsou vnímány jako efektivní samy o sobě?
Experiment, v němž participanti sledovali videa basketbalistů střílejících na koš, ukázal, že ritualizace, kterou basketbalisté spontánně provádějí před hodem, u pozorovatelů zvyšuje očekávání o úspěšnosti nadcházejícího hodu. Výsledky tak ukazují, že ritualizace dokáže ovlivnit očekávání o úspěšnosti činností i mimo náboženské kontexty. Efekt byl přitom pozorován jak u participantů, kteří basketbal nesledují, tak u znalců, což naznačuje, že efekt ritualizace je vyhodnocován pomocí intuitivní a automatické heuristiky.
Článek můžete nalézt na:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010027721002420?dgcid=coauthor
V kontrolovaném laboratorním experimentu publikovaném v Journal of Economic Psychology Miloš Fišar spolu s členy LEVYNA týmu a dalšími kolegy ukazují, že fáze menstruačního cyklu nemají žádné systematické účinky na projevy chování jako jsou rizikové preference, porušování pravidel, a tendenci k prozkoumání různých možností.
V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
