Prostorové uspořádání třídy je zkoumáno jako důležitý faktor ovlivňující interakce a komunikaci mezi studenty. V terénním experimentu přímo ve školní třídě Jakub Cigán, společně s Janem Nehybou a Liborem Juhaňákem, pro měření interakcí mezi studenty inovativně využili sociometrické badge, které dokáží měřit, jak se studenti při interakcích střídají, v jak dlouhých úsecích mluví, či jak intonují.
Výsledky jejich interdisciplinární studie ukazují, že studenti sedící v řadách mluví častěji než studenti sedící v kruhu, nicméně míra interakcí variovala i dle různých skupin studentů. Data tak jdou proti tradičním závěrům výzkumů, které naznačují, že sezení v kruhu či polokruhu obecně interakce zvyšuje.
Článek můžete nalézt na:
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00220973.2021.1954865
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
