Může válka ovlivnit religiozitu také u lidí žijících mimo bezprostřední oblast konfliktu?
Může válka ovlivnit religiozitu také u lidí žijících mimo bezprostřední oblast konfliktu?
V nové studii zkoumal výzkumný tým vedený Radimem Chvajou ve spolupráci s Martinem Langem z laboratoře LEVYNA, jak ruská invaze na Ukrajinu ovlivnila religiozitu v okolních evropských společnostech.
S využitím dotazníkových dat sesbíraných před invazí a po ní tým zjistil, že náboženské zapojení v blízkých zemích vzrostlo, nikoli však stejným způsobem ve všech skupinách obyvatelstva. V Česku se nárůst objevil především u osob, které se již dříve označovaly za nábožensky založené. V Polsku byly výraznější změny patrné spíše u osob bez náboženské identifikace.
Doplňkové analýzy dat z Google Trends zároveň ukázaly, že vyhledávání spojené s modlitbou rostlo silněji ve společnostech geograficky i historicky bližších konfliktu.
Výsledky naznačují, že psychologické dopady války mohou přesahovat hranice zemí přímo zasažených konfliktem. Zároveň se ukazuje, že reakce na ohrožení závisí také na tom, jakou společenskou roli a veřejnou přítomnost má náboženství v dané společnosti.
Studie přispívá k širší debatě o zvládání nejistoty, religiozitě a kulturních reakcích na ohrožení.
Celý článek si můžete přečíst zde:
V nové studii publikované v časopise iScience zkoumal výzkumný tým z LEVYNA, zda spolehlivost závazkových signálů vychází spíše z intuice, nebo z promyšleného zvažování nákladů a přínosů.
V nové studii publikované v časopise Evolutionary Human Sciences zkoumal výzkumný tým vedecný členem laboratoře LEVYNA jeden z klíčových předpokladů sekularizační teorie: že vyšší materiální jistota souvisí s nižší religiozitou.
