Jak lidé signalizují svůj závazek vůči skupině? A kdy takové signály skutečně vypovídají o ochotě spolupracovat?
V nové studii publikované v časopise iScience zkoumal výzkumný tým z LEVYNA, zda spolehlivost závazkových signálů vychází spíše z intuice, nebo z promyšleného zvažování nákladů a přínosů.
Ve třech experimentálních studiích s více než 2 200 zúčastněnými osobami výzkumný tým zjistil, že odpověď závisí jak na nákladnosti signálu, tak na kontextu rozhodování. Pod časovým tlakem dokázaly vysoce nákladné signály lépe odlišit spolupracující osoby od těch sobecky orientovaných, což naznačuje, že intuice může pomáhat nákladné signalizování stabilizovat. Tyto signály však ne vždy spolehlivě předpovídaly následné kooperativní chování.
Když měly zúčastněné osoby více času na rozmyšlenou, spolupracující osoby častěji volily méně nákladné signály, které zároveň lépe předpovídaly jejich následnou spolupráci.
Výsledky ukazují, že spolehlivost signálů nezávisí jen na jejich nákladnosti, ale na souhře intuitivních predispozic a zvažování konkrétní situace.
Studie přispívá k širší debatě o spolupráci, signalizační teorii a kognitivních mechanismech kolektivního chování.
Celý článek si můžete přečíst zde:
https://www.cell.com/iscience/fulltext/S2589-0042%2825%2902810-X
V nové studii publikované v časopise Evolutionary Human Sciences zkoumal výzkumný tým vedecný členem laboratoře LEVYNA jeden z klíčových předpokladů sekularizační teorie: že vyšší materiální jistota souvisí s nižší religiozitou.
Publikace v časopise Evolutionary Human Sciences, na které se podíleli členové a členky LEVYNA, zkoumá zda se náboženské denominace vyvíjely postupně, nebo vznikaly v rychlých vlnách spojených s konkrétními historickými událostmi.
