Vzhledem k tomu, že po celém světě narůstá množství nenáboženských jedinců, výzkumný tým se jal prozkoumat, co přesně v sobě nenáboženské víry a světonázory obsahují. Namísto předpokladů o absenci víry nebo vnucování předem vybraných souborů představ výzkumný tým použil otevřené otázky, aby zjistil jaké sekulární víry a světonázory nenáboženští a neteističtí jedinci v deseti zemích z celého světa mohou zaujímat. Ve studii byl analyzován zhruba jeden tisíc odpovědí (100 participantů z každé země).
Při analýze odpovědí tým vytvořil kódovací schéma vycházející přímo ze získaných dat, které ukázalo, že mezi deset nejčastěji zmiňovaných kategorií patří věda, humanismus, kritický skepticismus, přírodní zákony, rovnoprávnost, laskavost a dobrosrdečnost, starost o planetu Zemi, levicové politické cíle, ateismus, a individualismus se svobodou. Výzkum tak ukazuje pestrost sekulárních věr, která se vnitřně shlukuje kolem vědeckých, humanistických a přírodně zaměřených světonázorů, které nabízí odpovědi na velké životní otázky.
Článek můžete nalézt na:
V kontrolovaném laboratorním experimentu publikovaném v Journal of Economic Psychology Miloš Fišar spolu s členy LEVYNA týmu a dalšími kolegy ukazují, že fáze menstruačního cyklu nemají žádné systematické účinky na projevy chování jako jsou rizikové preference, porušování pravidel, a tendenci k prozkoumání různých možností.
V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
