Zatímco se badatelé často pokoušejí odpovědět na otázku rituální účasti z vnějšího (etického) hlediska, vnitřní (emická) perspektiva je neméně důležitá. Dimitris Xygalatas spolu s Petrem Maněm zkoumali místní chápání různých rituálů mauricijských hinduistů.
Ačkoli výsledky podporují staré antropologické pozorování, že rituály se provádějí, protože „se to tak dělalo vždycky“, zdá se, že náročnější rituály spouštějí širší spektrum emických vysvětlení. Tato vysvětlení se často týkají naléhavých a specifických zájmů a potřeb účastníků rituálů.
Článek můžete nalézt na:
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
