Už jste slyšeli o iniciačních rituálech vysokoškolských sesterstev a bratrstev? Nebo jste se jich dokonce na vlastní kůži zúčastnili? Tak to by vás mohla zajímat nová studie, na které se podílela LEVYNA! Nechvalně známé pro takové praktiky jako je nucená konzumace alkoholu, bití, tetování a jiné druhy trýznění, vysokoškolské iniciační rituály jsou často přímo inspirovány rituály náboženskými. Otázkou pak je, zda také ovlivňují vnitroskupinovou spolupráci?
V nové studii jsme porovnávali rozhodování v ekonomické hře testující důvěru (tzv. trust game) mezi členy amerických bratrstev, členy univerzitních spolků (které iniciační rituály nevyžadují) a anonymními spolužáky. Zjistili jsme, že jak členové bratrstev, tak společenských klubů si v porovnání s anonymními spolužáky vzájemně více důvěřovali. Nepřítomnost rozdílu mezi bratrstvy a kluby však naznačuje, že nákladné rituály, jež můžeme často pozorovat v rámci náboženských obřadů, přináší více benefitů proto, že navíc zahrnují hluboký závazek vůči nadpřirozenu.
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
