Časopis Religion, Brain, & Behavior právě publikoval článek Martina Langa a Radka Kundta, ve kterém syntetizují odbornou literaturu z několika vědních disciplín, aby odhalili možné důvody pro vývoj kolektivních rituálů. Argumentují, že rituály se vyvinuly, aby usnadnily kooperativní komunikaci.
Autoři se zaměřují na evoluční hádanku původu rituálů v linii hominidů. Konkrétně zkoumají, zda se kolektivní rituály mohly vyvinout v pleistocénu jako adaptivní odpověď na tehdejší sociálně-ekologické tlaky. Lang a Kundt porovnávají a syntetizují evidenci z archeologie, paleoantropologie a kognitivních věd, aby stanovili možnou evoluční cestu, která vedla ke komplexním rituálním systémům, jež jsou typické pro současné lidské kultury po celém světě.
Součástí tohoto článku jsou také komentáře na navrhovaný evoluční model od osmi odborníků a odpověď Radka Kundta a Martina Langa.
Článek si lze zadarmo přečíst pod tímto odkazem: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/2153599X.2023.2197977
A komentáře a odpověď lze nalézt zde: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/2153599X.2023.2197986
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
