J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
|
Lidé často zažívají pocit, že se někdo nebo něco může skrývat ve tmě. Ale co přesně se při tom odehrává na psychologické rovině? Jana a Dan skombinovali v laboratorním experimentu dotazníky, fyziologické signály a polostrukturované rozhovory aby prozkoumali, jak čeští vysokoškoláci a absolventi reagují na umístění v temné komoře zatímco jsou primovaní informací, že do ní může někdo vejít. Autoři zjistili, že zatímco nejistota byla pozitivně asociována s nepříjemným pocitem přítomnosti, experimentální priming nevykazoval žádné jasné asociace a asociace s psychologickými dispozicemi byly smíšené. |
|
https://www.tandfonline.com/eprint/THWCMXSJWNQTRH8XNN5H/full?target=10.1080/2153599X.2024.2305460
|
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
V sérii experimentálních studií M. Lang společně s R. Chvajou a B. G. Purzyckim ukázali, že nákladné signály pomáhají sdružovat účastníky výzkumu, kteří chtěli spolupracovat a kteří tak vytvořili ultra-kooperativní, úspěšné skupiny.
