V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
|
Předchozí výzkum ukázal, že náboženské nákladné signály zvyšují důvěru a spolupráci. Autoři studie však byli první, kdo experimentálně otestoval rozdíl v tomto efektu mezi náboženskými a sekulárními signály. Aby toho dosáhli, autoři provedli sérii pěti studií využívajících pouť do Santiaga de Compostela jako nákladný signál oddanosti. Zjistili, že poutníci zakládají svou poutnickou identitu na fyzické námaze a že (dálkoví) poutníci/turisté jsou vnímáni jako důvěryhodnější, zejména pak v náboženském kontextu. |
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
