Ohrožení v lidech obecně vyvolává tendenci pomáhat ostatním členům skupiny. Mezinárodní tým vedený Martinem Langem experimentálně testoval vliv meziskupinové hrozby a přírodní hrozby na proces formování soudržných skupin v kulturách Brazílie, Japonska, Mauriciu, Nového Zélandu, Singapuru a Španělska.
Autoři výzkumu použili inovativní sociometrická zařízení, pomocí kterých měřili aktivitu, blízkost mezi jedinci či jejich vzájemné zrcadlení pohybu ve čtyřčlenných skupinkách během úkolu, který byl zaměřený na řešení příslušné hrozby. Lang a kol. ukazují jak mezikulturní variaci v procesech formování soudržných skupin, tak i efekt obou hrozeb. Ženy i muži reagovali na hrozbu přírodní katastrofy zvýšenou soudržností a aktivitou, avšak na meziskupinovou hrozbu v podobě terorismu reagovali pouze muži. Výsledky jsou v souladu s předchozími teoriemi, které poukazují na fakt, že mezi skupinový konflikt je většinově výhradou mužů a zároveň ukazují, jak různé hrozby ovlivňují podvědomé behaviorální procesy, které pomáhají budovat soudržné skupiny.
Článek můžete nalézt na:
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/13684302211016961
V kontrolovaném laboratorním experimentu publikovaném v Journal of Economic Psychology Miloš Fišar spolu s členy LEVYNA týmu a dalšími kolegy ukazují, že fáze menstruačního cyklu nemají žádné systematické účinky na projevy chování jako jsou rizikové preference, porušování pravidel, a tendenci k prozkoumání různých možností.
V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
