Jedno z vysvětlení existence extrémních náboženských rituálů spočívá v tom, že lidem, kteří je vykonávají, přináší nějaké benefity týkající se jejich fyzického či psychického zdraví. Spolu s týmem zahraničních spolupracovníků jsme se pokusili zjistit, zda tomu tak skutečně je.
Zaměřili jsme se přitom na rituál Thaipusam Kavadi, který na ostrově Mauricius každoročně provádí tamní hinduistická komunita a jehož extrémnost spočívá především v propichování kůže nejrůznějšími objekty. Pomocí dlouhodobého monitorování nejrůznějších indikátorů psychofyzického zdraví jsme dospěli k závěru, že zde opravdu existuje pozitivní účinek participace na extrémním rituálu na subjektivně prožívané psychologické zdraví.
Článek můžete nalézt zde: https://bit.ly/2pCcWTk
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
