Předchozí studie, zaměřené především na vysokoškolskou populaci v USA, naznačovaly, že by ateismus mohl souviset s takzvaným analytickým kognitivním stylem. V novém mezikulturním srovnání, na kterém se podílela i LEVYNA, se ale ukazuje, že tahle vazba neplatí tak silně jak vzorek USA naznačoval. Studie naopak naznačuje, že není možné univerzálně vysvětlovat existenci ateismu pomocí individuálních rozdílů v práci s informacemi, ale je nutné zohlednit i klíčový vliv kulturního prostředí a socializace. Celá studie, zde.
V kontrolovaném laboratorním experimentu publikovaném v Journal of Economic Psychology Miloš Fišar spolu s členy LEVYNA týmu a dalšími kolegy ukazují, že fáze menstruačního cyklu nemají žádné systematické účinky na projevy chování jako jsou rizikové preference, porušování pravidel, a tendenci k prozkoumání různých možností.
V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
