Proč a jak lidé vnímají zvláštní antropomorfní činitele? Jak se pro ně bohové a duchové stávají skutečnými? Jana se ve svém výzkumu chce zaměřit na lepší pochopení role kultury, která lidem kontextuálně specifikuje, jak mohou vypadat zvláštní antropomorfizovaní činitelé právě v jejich prostředí.
Jana plánuje pomocí experimentální manipulace zkoumat, jak situační kontext a priming proměňují podobu antropomorfizovaných činitelů a intenzitu takového setkání u lidí ve stavu smyslové deprivace. Očekává, že geneticky zděděné intuice o přítomnosti predátorů a strachu z nich v kombinaci se smyslovou deprivací a sémantickým primingem povedou k častějším a kulturně specifičtějším prožitkům přítomnosti zvláštních antropomorfizovaných činitelů.
V kontrolovaném laboratorním experimentu publikovaném v Journal of Economic Psychology Miloš Fišar spolu s členy LEVYNA týmu a dalšími kolegy ukazují, že fáze menstruačního cyklu nemají žádné systematické účinky na projevy chování jako jsou rizikové preference, porušování pravidel, a tendenci k prozkoumání různých možností.
V experimentální studii publikované v European Journal of Social Psychology Radim Chvaja, Martin Lang a kolegové ukazují, že náboženské *nákladné* signály jsou efektivnější než sekulární signály při komunikaci důvěryhodnosti náboženským/sekulárním přijemcům.
