Proč a jak lidé vnímají zvláštní antropomorfní činitele? Jak se pro ně bohové a duchové stávají skutečnými? Jana se ve svém výzkumu chce zaměřit na lepší pochopení role kultury, která lidem kontextuálně specifikuje, jak mohou vypadat zvláštní antropomorfizovaní činitelé právě v jejich prostředí.
Jana plánuje pomocí experimentální manipulace zkoumat, jak situační kontext a priming proměňují podobu antropomorfizovaných činitelů a intenzitu takového setkání u lidí ve stavu smyslové deprivace. Očekává, že geneticky zděděné intuice o přítomnosti predátorů a strachu z nich v kombinaci se smyslovou deprivací a sémantickým primingem povedou k častějším a kulturně specifičtějším prožitkům přítomnosti zvláštních antropomorfizovaných činitelů.
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
