Ačkoli se o náboženském primingu tvrdí, že zvyšuje prosociální a normativní chování, řada kritik zpochybňuje replikovatelnost ale i širší validitu této výzkumné techniky. Mezinárodní tým společně s Martinem Langem a Radkem Kundtem provedl na mezikulturním vzorku experiment, který měl jednak replikovat, ale i rozvíjet dřívější experimentální design zaměřený na vliv instrumentální náboženské hudby na nepoctivé chování.
Experiment, který se provedl v České republice, Japonsku a USA, testoval, zda náboženská hudba snižuje nepoctivé chování oproti sekulární hudbě, bílému šumu, či žádné hudbě puštěné při hraní tzv. „Dots Game“. Studie nedetekovala efekt zvukových vjemů na nepoctivé chování, a to ani při interakci s náboženskostí participantů. Našly se však interakce mezi zvukovými vjemy a náboženskou příslušností a mezi zvukovými vjemy a účastí na rituálech. Konrétně, náboženská hudba snižovala nepoctivé chování u participantů, kteří se často účastní rituálů, a u participantů, jejichž náboženská afiliace odpovídala náboženské hudbě.
Článek můžete nalézt na:
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0237007
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
