V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
| Jak ovlivňují společenské změny normy týkající se genderu, jako je přerozdělování domácí práce? Jak se vyvíjejí a mění sociální normy? Autoři studie použili online a laboratorní dotazníky na 19 univerzitách v 15 zemích, aby zjistili, jak vysokoškoláci vnímali podíl matek na domácích pracích a péči o děti vůči podílu otců během pandemie COVID-19. Porovnáním dvou nezávislých vzorků (před pandemií vs. během pandemie) zjistili, že studenti během pandemie vnímali jako normu, že ženy ještě více přispívají do péče o děti a o domácnost, zejména v zemích s větší genderovou nerovností. |
|
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/01461672231219719 |
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V sérii experimentálních studií M. Lang společně s R. Chvajou a B. G. Purzyckim ukázali, že nákladné signály pomáhají sdružovat účastníky výzkumu, kteří chtěli spolupracovat a kteří tak vytvořili ultra-kooperativní, úspěšné skupiny.
