Vnější socio-kulturní vlivy jako je tradice, původ a společenský nátlak nebo hluboce držené osobní postoje soustředěné kolem zbožnosti, vděčnosti, nebo duchovních prožitků se často vztahují k motivaci pro účast na rituálech. Lidé mohou mít pro provádění rituálů nicméně i pragmatické motivace, například potřebu získat ochranu, blahobyt a společenské vyžití, nebo mohou vidět rituály jako prostředky pro naplnění svých tužeb. Proč se lidé rozhodují provádět konkrétní rituály, obzvlášt když jsou některé rituály mnohem nákladnější než jiné?
Terénní výzkum provedený Maněm a Xygalatasem naznačuje, že klíčovým kognitivním faktorem může být to, jak lidé vnímají účinnost rituálu. Naznačují, že lidé vyhledávají rituály, které pro své potřeby a očekávání považují za odpovídající (vzhledem k jejich struktuře a záměru) a přiměřené (vzhledem k jejich nákladnosti). Na základě šesti reprezentativních případů autoři vykreslují tuto snad až smluvní logiku rituálních aktů pomocí konceptu slibu, který je podstatný pro největší náboženské rituály tří indických komunit na Mauriciu.
Článek můžete nalézt na:
https://www.sav.sk/journals/uploads/06301943SN.2022.2.18.pdf
Jana Nenadalová, Piotr Szymanek (Jagellonská univerzita) a Neil Van Leeuwen (Georgia State University) pro svou studii ve virtuální realitě získali grant od Open Science of Religion initiative (s podporou nadace Johna Templetona).
Ve své práci nazvané Costly signaling theory of pilgrimage: The case study of pilgrimage to Santiago de Compostela studoval, zda poutě mohou fungovat jako nákladné signály závazku ke skupinovým normám.
