Odhadované náklady a přínosy extrémních rituálů na Mauriciu
Proč se lidé dobrovolně účastní bolestivých nebo vyčerpávajících rituálů, které nepřinášejí žádnou zjevnou materiální odměnu?
Náboženské zkušenosti se prolínají nejrůznějšími kulturami, kde nabírají mnoha podob. Přesto lze vysledovat jejich základní a potenciálně univerzální faktory. Jana se tak ve své práci ptá, zda mezi tyto faktory patří smyslová deprivace, osamění a vliv autority, a následně zkoumá, jak konkrétně se v rámci zkoumaných zkušeností dané faktory projevují. Vychází přitom z teorie prediktivního zpracování, která předpokládá, že naše těla a mysli neustále předpokládají děje v okolním prostředí a že za přispění zkoumaných faktorů mohou tyto předpoklady – včetně předpokladů naučených z náboženství – dominovat nad senzorickými vjemy.
Jak lze přistoupit ke studiu náboženských zkušeností empirickými prostředky? Kognitivní a evoluční vědy o náboženství se v současnosti zaměřují na studium tzv. stavebních bloků jako základních a antropologicky univerzálních faktorů formujících prožitky považované za náboženské (nebo jinak zvláštní). Ve své disertační práci se proto Jana zaměřila na studium tří vybraných faktorů: smyslové deprivace, sociálního odloučení a vlivu autority v teoretickém rámci prediktivního zpracování. Na podporu obecných hypotéz odvozených z navrženého rámce provedla Jana dva originální empirické výzkumy: experimentální studii "pocitu přítomnosti" související s širší problematikou detekce činitelů (a její možnou rolí při vzniku náboženských zkušeností) a kvalitativní etnografickou studii praxe tzv. terapie tmou, spontánně využívající všechny tři faktory jejího zájmu v kulturním kontextu alternativní spirituality. Janina práce však nejen doplňuje navržený teoretický rámec o nová empirická data, ale také na základě shromážděných poznatků a jejich širší teoretické kontextualizace diskutuje možnost teoretického obratu směrem k procesuálnímu chápání náboženských zkušeností. Procesuální obrat by mohl rozšířit a inovovat původní přístup stavebních bloků a nabídnout nové slibné způsoby teoreticko-metodologické konceptualizace výzkumu náboženských zkušeností.
Proč se lidé dobrovolně účastní bolestivých nebo vyčerpávajících rituálů, které nepřinášejí žádnou zjevnou materiální odměnu?
Cenu Jacquese Derridy v oblasti humanitních a společenských věd společně pořádají Francouzské velvyslanectví a pan Michal Martinko. Smyslem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých doktorandů a čerstvých nositelů doktorátu v oblasti společenských a humanitních věd.