Radimova studie, která se nezaměřuje ani tak na logické nepřesnosti v memetice jako na její vývoj a externí vlivy, tvrdí, že zatímco pole genově-kulturní koevoluce se zaměřillo na testování hypotéz, memetika se soustředila na rozpracovávání ontologie memu jako diskrétní jednotky selekce, kdy striktně aplikovala genocentrický přístup na kulturu a odlišovala ji od biologické zdatnosti. Memetika pak nemohla zkoumat adaptivní funkci kultury, tedy přístup, který se osvědčil v teorii genově-kulturní koevoluce.

Článek můžete nalézt na: https://www.mitpressjournals.org/doi/abs/10.1162/posc_a_00350