Předchozí studie, zaměřené především na vysokoškolskou populaci v USA, naznačovaly, že by ateismus mohl souviset s takzvaným analytickým kognitivním stylem. V novém mezikulturním srovnání, na kterém se podílela i LEVYNA, se ale ukazuje, že tahle vazba neplatí tak silně jak vzorek USA naznačoval. Studie naopak naznačuje, že není možné univerzálně vysvětlovat existenci ateismu pomocí individuálních rozdílů v práci s informacemi, ale je nutné zohlednit i klíčový vliv kulturního prostředí a socializace. Celá studie, zde.
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
