Odhadované náklady a přínosy extrémních rituálů na Mauriciu
Proč se lidé dobrovolně účastní bolestivých nebo vyčerpávajících rituálů, které nepřinášejí žádnou zjevnou materiální odměnu?
Jak přesně změřit účast na rituálech?
Přestože dotazníková „self-report“ měření bývají obecně kritizována pro svou nepřesnost kvůli zkreslení vzpomínek respondentů či kulturním očekáváním, jsou rozšířenou metodou, jak kvantifikovat účast na rituálech, například chození do kostela. John Shaver, Thomas White, Patrick Vakaoti a Martin Lang proto během osmiměsíčního pozorování ve vesnici na Fidži měřili, jak výsledky dotazníkové metody korelují s výsledky získanými pozorováním rituální účasti lokální populace.
Ukazuje se, že dotazníková „self-report“ měření nepredikují účast na rituálech meřenou pomocí pozorování, přičemž rituální účast je nadhodnocována především těmi, kteří se nemůžou účastnit kvůli rodičovským povinnostem. Dále se ukázalo, že pozorovanou rituální účast nejlépe predikovala hodnocení jedincovy religiozity ostatními lidmi ve vesnici.
Článek můžete nalézt na:
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0257160
