Vzhledem k tomu, že po celém světě narůstá množství nenáboženských jedinců, výzkumný tým se jal prozkoumat, co přesně v sobě nenáboženské víry a světonázory obsahují. Namísto předpokladů o absenci víry nebo vnucování předem vybraných souborů představ výzkumný tým použil otevřené otázky, aby zjistil jaké sekulární víry a světonázory nenáboženští a neteističtí jedinci v deseti zemích z celého světa mohou zaujímat. Ve studii byl analyzován zhruba jeden tisíc odpovědí (100 participantů z každé země).
Při analýze odpovědí tým vytvořil kódovací schéma vycházející přímo ze získaných dat, které ukázalo, že mezi deset nejčastěji zmiňovaných kategorií patří věda, humanismus, kritický skepticismus, přírodní zákony, rovnoprávnost, laskavost a dobrosrdečnost, starost o planetu Zemi, levicové politické cíle, ateismus, a individualismus se svobodou. Výzkum tak ukazuje pestrost sekulárních věr, která se vnitřně shlukuje kolem vědeckých, humanistických a přírodně zaměřených světonázorů, které nabízí odpovědi na velké životní otázky.
Článek můžete nalézt na:
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
