Navzdory kroskulturní a časové variaci jsou morální normy často vnímány jako nezávislé na čase, kultuře a subjektech. Radim, Jan, Martin a Radek zkoumali jakou roli hrají náboženské rituály při procesu objektivizace morálních norem.
Autoři propracovávají teorii antropologa Roye Rappaporta, který tvrdil, že performativní rovina rituálů „materializuje“ normy. Ve studii argumentují, že tato materialita se v lidské psychologii projevuje jako objektivita norem. Jejich výsledky poskytují úvodní korelační důkazy o tom, jak vyšší účast na rituálech zvyšuje objektivní vnímání morálních norem a jak je tento efekt spojen s performativními aspekty rituálů.
Článek můžete nalézt na:
https://www.tandfonline.com/eprint/IY8QRSMK8GP2MFMNFAV7/full?target=10.1080/10508619.2022.2121454
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
