Co se stane, když predikce tzv. teorie fúze identit otestujeme na mezikulturním datasetu?
Právě tuto otázku si položil dr. Ben Purzycki (Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology, Lipsko) a náš Martin Lang ve článku, který právě vyšel v časopise Cognition. K jejímu zodpovězení využili volně dostupný mezikulturní dataset (goo.gl/qvYzX7) zaměřený na ekonomické hry mezi souvěrci. Testovali, zda lidé, jejichž identita je sloučená s jejich náboženskou skupinou, jsou ochotnější obětovat větší obnos mincí, aby obohatili své souvěrce. Zatímco teorie fúze identit predikuje, že lidé budou pro skupinu ochotni vykonat extrémní oběti, Ben s Martinem zjistili, že fúze identit predikuje také méně extrémní formy obětování se v ekonomických hrách, které využívají peníze. Data, kód i preprint jsou volně dostupné na platformě GitHub (goo.gl/4mg6k2). Již nyní se můžete těšit také na další článek, ve kterém využíváme mezikulturní data k testování některých klíčových tvrzení teorie kulturní evoluce náboženství!
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
