Násilí bývá obvykle asociované s dominancí, kdy si agresoři vynucují poslušnost ostatních jedinců pomocí výhružek, nátlaku či manipulace. Dan a Radek však argumentují, že během meziskupinových konfliktů může být meziskupinové násilí vnímáno pozitivně a být asociované s prestiží, protože se stává ceněným chováním, které přináší výhody celé skupině. Na tomto základě testovali, zda jedinci, kteří se chovali násilně vůči nepřátelům skupiny, jsou díky tzv. credibility enhancing displays (CREDs) následně posuzováni jako důvěryhodnější.
V experimentu, který využíval viněty a dotazníková měření, zjistili, že násilné CREDs zvyšují důvěryhodnost ingroup jedinců. Zároveň našli pozitivní asociaci mezi důvěryhodností a prestiží a negativní asociaci mezi důvěryhodností a dominancí. Výsledky tak naznačují, že meziskupinové násilí je v době konfliktu ceněné a potenciálně přenositelné na další jedince ve skupině, což eskaluje intezitu konfliktu.
Článek můžete nalézt na: https://brill.com/view/journals/jocc/20/3-4/article-p262_5.xml
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
