Lidé se všude po světě zapojují do praktik, při kterých si sami způsobují bolest a zdánlivě plýtvají svými zdroji, například v různých náboženských rituálech. Předchozí výzkum naznačuje, že tyto praktiky spolehlivě komunikují závazek dodržovat skupinové kooperativní normy a že výhody plynoucí z kooperace navýšené pomocí těchto praktik převyšují jejich nákladnost.
Výzkumný tým ukazuje, že během ekonomické hry o veřejné statky jsou kooperativní participanti ochotni obětovat část svých peněžních zdrojů, aby signalizovali své kooperativní záměry, a ve výsledku tak více přispívají do veřejných statků. Studie díky pochopení faktorů, které ovlivňují spolehlivost kooperativní komunikace, pomáhá docenit neobvyklou kooperativnost lidského druhu.
Článek můžete nalézt na:
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
