McCauley a Graham se ve své nové knize věnují letité otázce po vztahu psychopatologií a náboženství, kdy prozkoumávají podobnosti a rozdílnosti mezi náboženskými zkušenostmi a poruchami jako je schizofrenie, halucinace, epilepsie, autismus, nebo obsesivně kompulzivní porucha. Časopis JCSR proto pozval vědce ze zainteresovaných oblastí, aby k tématu zprostředkoval kritickou diskuzi v rámci kognitivních a evolučních věd o náboženství.
Jakub Cigán ve svém komentáři poukazuje na problematičnost psychiatrického chápání náboženské zkušenosti jako mentální či mozkové poruchy, které často upozaďuje kulturní kontext těchto zkušeností, i neúplnost historických záznamů potřebných k diagnóze.
Valerie van Mulukom s Martinem Langem pak rozebírají, jak zásadní vliv mají na podobu náboženských zkušeností předchozí kulturně zakotvené zkušenosti a schopnost představivosti.
Komentáře a odpověď můžete nalézt na:
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
