Za použití dat a kódu z nedávného článku publikovaného Whitehousem et al. (2019) v Nature Beheim et al. argumentují, že detekce víry v moralizující bohy je zásadně závislá na přítomnosti psaní v dávných společnostech.
Nicméně předpoklad o absenci těchto věr před užíváním písma je v rozporu s etnografickými záznamy, které dokumentují víru v moralizující bohy i u společností bez písma. Spoleh pouze na psané záznamy proto může zkreslit závěry o těchto vírách v dávných společnostech, stejně jako související inference o kauzálním vztahu mezi vírou v moralizující bohy a rostoucí společenskou komplexitou.
Článek můžete nalézt na:
J. Nenadalová a D. Řezníček ve studii publikované v Religion, Brain & Behavior ukázali, že někteří účastníci experimentu s laboratorně navozenou senzorickou deprivací vnímali v laboratoři přítomnost jiné osoby. Tento pocit byl spojen především s pociťovanou nejistotou, výrazně méně pak s psychickými dispozicemi.
V mezinárodním šetření zveřejněném v Personality and Social Psychology Bulletin F. M. Saxler s E. Kundtovou Klocovou z LEVYNY a dalšími kolegy ukazují, že pandemie COVID-19 ovlivnila normativní přesvědčení mladých lidí o neplacené domácí práci; a že tento efekt je silnější v zemích s větší genderovou nerovností.
